MazlíčciVe všem je špetka nadpřirozena

Báje a mýty

Publikováno 16.10.2015 v 14:10 v kategorii Jednorožci, přečteno: 75x

1616_unicorn.jpgZmínky o jednorožcích můžeme najít nejen v mytologiivšech národů kolem Středozemního moře, ale také v čínských bájích. I když se popisy úplně neshodují, je poznat že všechny popisují jednoho tvora - sudokopytníka s jemným a křehkým vzhledem, podobného lani, antilopě či koni. Barva se mění podle popisu (včetně zelené). Také se všechny příběhy shodují na tom, že jednorožec je jemné zvíře, které nikdy nezabíjí (v Číně se jednorožci střeží i zašlápnout brouka či mladou trávu). Svou vůli však dokáže prosadit velmi dobře.
Kdesi v lesích, v okolí Jekatěrinburgu...

Vzduch byl průzračný jak pramen z horského potůčku. Drobný vánek rozčeřil listoví břízek a poodkryl pátravé oči lovkyně. Naginata si olízla tenké rty a přihladila navyklým pohybem pramen vlasů kolem špičatých uší. Ty uši neklamně prozrazovaly elfský původ své majitelky. Ochranné runy, které měla vytetované v pruhu na lícních kostech pak zase poukazovaly na spřízněnost s klanem lasičky bratrstva temné stezky.

Naginata poposedla, všechny instinkty jí napovídaly, že kořist na kterou tak dlouho čekala, se blíží. Plynulým pohybem zvedla luk a vytáhla z toulce šíp. Jeden zásah a je z ní boháč. Alchymista i mág z města se o slzy a krev jednorožce poperou, je to důležitá přísada většiny magických lektvarů. Roh tohoto bájného tvora si zase zamluvil řezbář, protože každý ví, že pohár z rohu jednorožce má dar odhalit otrávené pití. Ale to nejlepší z jednorožce, to Naginata věděla, jistě zůstane jen jí a jejím nejbližším. Žíně z jednorožce byly mezi elfím lidem legendární. Kdo je napnul na luk, nechybil nikdy cíle a jeho spíže byly vždy plné.

Křoviska na druhém okraji mýtiny se zachvěly a Naginata slyšela klapot kopýtek, jednorožec se blížil. Naginata napnula luk a založila šíp. Čekala. Uplynula chvilka a hrot šípu se ani nezachvěl. Klapání kopyt utichlo, ozvalo se zafrkání, jednorožec větřil. Kapka potu stekla lovkyni do očí, ale hrot šípu stále vyčkával bez pohybu. Z křoví se ozvalo výsměšné zařehtání a zvuk kopyt se rychle začal vzdalovat. Naginata vztekle praštila drahým lukem do trávy. Noc vášní v skřetím táboře jí stála víc než jen ztracenou nevinnost.

Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?