Draci

Potřebujete:Lžičku hořlaviny(alkohol, benzín), nehořlavou misku, bříza, kmín, kůra citronu, bazalka, 4 svíčky(Magický kruh), vejce se zárodkem(Je potřeba, aby tam ten zárodek byl. Nesmí to být kuře těsně před vylíhnutím, ale čerstvě se rozvíjející zárodek. Což znamená, že to nemůže být vejce z obchodu), kleštičkyPostup:Vytvoříme magický kruh. Vezmete misku a postavte ji doprostřed. Naházíme do ní břízu, kmín, kůru citronu, bazalku. Vlijeme do ní lžíci hořlaviny. Obsah zapálíme(hlavně opatrně!). Chodíme okolo hořící misky s vejcem v ruce a říkáme:Draku, vlij své sémě do tohoto vejce a požehnej čarodějce.Dračice matko, vyslyš mé přání,ať dráček roste bez přestání.Řekneme to asi dvakrát a potom se otočíme okolo své osy a vejce opatrně položíme do misky. Pak budeme opět chodit okolo mísy a opět říkat básničku, opět dvakrát. Potom se opět otočíme okolo své osy, vezměme kleštičky a vejce… Celý článek ›

Drak jakožto létající plazLétající plaz je tvor, který reálně existoval; idea dává jasný biologický i technický smysl. Není to mýtus, ale skutečnost. Létání rozhodně není věcí snadnou. Pro evoluční biologii představuje docela slušnou záhadu. Pokud se všeobecně předpokládá vývoj v postupných krocích, potom je nejasné, proč vlastně vznikly některé předběžné vývojové změny, nezbytné pro pozdější létání (odlehčení těla, zesílení ramenních úponů atd.) Tvorovi, který nelétá, nepřinášejí totiž prakticky žádné výhody - jejich smysl se ukáže, až když se zvíře vznese do vzduchu... ten přechodný stav, kdy zvíře ještě nelétá, ale blíží se k tomu, vysvětlují dvě různé teorie.První z nich je arborikolní, kdy let vznikl plachtěním z větví stromů (jako u veverek). U druhé teorie, kurzoriální, let vznikl prudkým během po rovině a mávání křídly (jako u létavých ryb a pštrosů). Pro… Celý článek ›

„Lidodrak“ z pohádekV našich krajích jasně vítězí mytologický typ draka, se kterým zápasí drakobijce. Představa, že je někdo v draka proměněn, musela být docela strašlivá. Na tom je založen příběh Cuelebre, který pochází ze Španělska a který uvádí Montse Sant. Příliš pyšná dívka byla potrestána vodní nymfou tak, že byla proměněna v draka. Drak byl tak strašný, že se nikdo neodvážil dívku vysvobodit.... Hodně podobné vyprávění o Ipokrasově dceři je v Mandevillově cestopise ze 14. století, a mělo se údajně odehrávat někde na Rhodu. Tato princezna měla zdědit království, byla krásná, a vyvolala proto závist. Byla proto kýmsi „v drakovú tvárnost kúzlem proměněná“, obyvatelstvo z jejího města uprchlo a království pustlo. Dračí princezna nijak neškodila, leda by ji někdo rozhněval; byla ale tuze ošklivá a strašná, a aby ji někdo osvobodil, musel ji políbit na ústa. Příběh pokračuje popisem… Celý článek ›

Hvězdný záznamHvězdy jsou stálice a svoje postavení na nebi nemění. Respektive, mění tak nepatrně a tak dlouho, že je to z hlediska lidské kultury nesledovatelné (řádově v desítkách tisíc let). Takový pevný bod je z hlediska historie a kultury vůbec nesmírně důležitý; mění se totiž jinak skoro všechno. Lidé bez znalosti písma si pamatují, jak je zjištěno, obvykle několik málo generací dozadu; dřevěné nástroje se rozpadají, z povrchu planety mizí i celé vesnice a města. Ani kámen, který je podstatně trvalejší, nemůže s hvězdami soutěžit. Ostatně, lidé ho dovedou k záznamu paměti využít jen několik tisíciletí. Není náhoda, že kamenná stavba vznikla téměř současně s písmem; byly to první pokusy, jak řece času vyrvat alespoň něco a zachovat to navždy. Dnes jsou názvy souhvězdí a jejich podoba definitivně zachyceny v díle Klaudia Ptolemaia, zvaném Almagest (a které se do Evropy dostalo přes Arábii).… Celý článek ›

Zlatý drak podle Montse Santa…… připomíná silně mýtus o Svatém grálu, na který přímo odkazuje. Tento zlatý drak je jediný na světě, a jaksi absolutní; nejmocnější a především nejúžasnější z draků. Podrobnosti o něm se prý dočteme v Knize zlatého draka, odkud prý pochází úvodní citát, ale sehnat ji je poněkud problém, protože je to prý nejposvátnější kniha dračí kultury…. Velice podobně vidí problém zlatého draka i světy AdnD, nebo i našeho DrD. Zlatá barva šupin je jen to první a nejnápadnější poznávací znamení. Porůznu se dočteme i o dalších vlastnostech. Například, že při vylíhnutí jsou jejich šupiny tmavě žluté s nazlátlými skvrnkami. Postupně se stárnutím skvrny zvětšují, až zezlátnou. Kolem úst mají silné vousy či tykadla a z tváře jim září důvtip. Jejich zorničky se postupně ztrácejí, až oči připomínají zářivé polokoule roztaveného zlata. Voní po šafránu a… Celý článek ›

Drak na břehu jezera nebo mořeZačneme tím nejklasičtějším drakem, který má zaútočit na princeznu u nějakého jezera (u nás je zřejmě nejslavnější případ Slavěna z prince Bajaji), nebo u moře (příkladem může být Andromeda). Jádro tohoto mýtu - kterému bude věnováno zvláštní pokračování - je velmi stručné, přesto se v něm z jakýchsi důvodů trvá na té vodní ploše. Vzpomínáte? Princeznu Slavěnu je třeba odvést k jezeru, aby tam na draka čekala; při tom se zdá být na první pohled nejjednodušší, aby pro ni drak prostě přiletěl do města. Myšlenka draka u vody může mít zcela rozumné jádro. Draka je třeba hledat právě zde, protože na tomto místě žije. Pro velkého létavého dravce je otevřená plocha vodní hladiny docela vhodná; kromě ryb tu může ulovit i celou řadu zvířat, která se přicházejí k vodě napít. I v případě moře je břeh obvykle tím nejživějším místem ze všeho. Pokud si… Celý článek ›

I. První malé varování – drak, metající bleskyJedním z nejpozdnějších zjevení v dračích zprávách jsou draci bleskometní, které najdeme třeba v pravidlech AdnD, tedy v druhé polovině 20. století. Na první pohled – úplný nesmysl. Jenomže právě elektrická zvířata reálně existují; zabíjejí svoje oběti elektrickým šokem… a je jich hned několik druhů; sumec, úhoř a rejnok. Nemetají sice blesky, a jejich zbraň funguje pouze ve vodě, ale to je nečiní méně skutečnými. Dost těchto zařízení funguje i ke komunikaci a k orientaci. Dovedou produkovat různá pole různých napětí (obvykle velmi vysokých, prý až 6000 V), nicméně s nevelkým proudem. Pro velkého tvora to obvykle smrtelné není… Drak s podobným orgánem by zcela reálně existovat mohl, kdyby žil převážně ve vodě. Přesto to lze pokládat za nepravděpodobné, pokud jsme ve druhém pokračování odmítli Montse Saintovu vizi ryze vodního draka, Draco… Celý článek ›

Začněme domaPrvní dojem z českých dračích zpráv tedy je, že drak vícehlavý drtivě převažuje. Prakticky všichni místní draci doposud zmínění mají hlavy alespoň tři; někdy pak sedm a často devět. V úvodu není zmíněn ten Drak dvanáctihlavý od Erbena, kde je o počtu jeho hlav řečeno vše už v názvu. U tohoBajaji pak měli v původní verzi Boženy Němcové draci hlav devět, osmnáct a dvacet sedm, což obě filmová zpracování, to starší loutková Trnkovo, i to pozdější s herci, rozumně zredukovaly. Dobrá. Jenomže všechno je úplně jinak, jakmile opustíme pohádky, a vydáme se trochu hlouběji do minulosti, do opravdu středověkých dračích zpráv. Počty hlav najednou tají jako sněhulák na slunci. Brněnský drak má hlavu jednu; město Trutnov má také ve znaku draka jednohlavého; drak svatého Jiří je jednohlavý; zkrátka, najít draka s více hlavami je prakticky nemožné - se zvláštní výjimkou apokalyptického draka… Celý článek ›

Krátké vítězství rozumuProti všemu očekávání první drakologický výlet nezačneme od počátku, ale právě od toho kritického okamžiku, kdy draci na chvíli z lidské mysli zmizeli. Dostaneme se tím totiž na skutečný počátek celého problému.... Doba renesanční a barokní věřila knihám a velkým učencům. V oboru zoologie a geografie to byly takové autority, jako třeba nesmírně rozšířená Cosmographia Sebastiana Munstera z roku 1541, ve které se mimo jiné dočteme: "Drak bazilišek žije v Africké krajině Cyrene s mnohými lvy a poloosly. Má tak silný jed, že dokáže otrávit dokonce i hady! Otravuje i půdu pod sebou a hubí stromy a byliny. Je to zkrátka nejjedovatější tvor na zemi, který už zahubil celá města a národy. Jiná zvířata usmrcují dotykem nebo uštknutím, ale bazilišek jen svojí přítomností!" Ani slavný Konrad Gesner, autor pětidílné Historie živočišstva (1551-8), ani Ulysses Aldrovandi (1527-1605), autor… Celý článek ›

Drak jakožto nejhorší myslitelná nestvůraVšechny hrdinské fantastické příhody, počínaje pohádkami, mívají jakýsi vrchol - největší a nejmocnější nestvůru, se kterou se musí hrdina utkat. To, co převzaly i computerové hry, a nazývá se to "big boss". Taková nestvůra velmi často nějak souvisí s draky. Když autor přemýšlí, čím by publikum co nejvíce ohromil, velmi často připadne na draka. A zde je jenom krok k tomu, aby byl drak dále vylepšen - je větší, má více hlav, plive oheň.... Takto vzniká velice snadno kombinace nejrůznějších zvířat. Postup je vlastně podobný vytváření velké většiny fantastických bestií, například antických (chiméra, sfinga, mantikora). Nelze tedy s úplně klidným svědomím tyto "ultimátní potvory" prohlásit vždy za draky - mnohde stál drak jako základ, jinde zbylo vlastně už jen to osvědčené slovo. Drakovitá velemonstra mají ctihodnou tradici. Lze sem zařadit vlastně dost… Celý článek ›

Dračí kronika je věrným záznamem deníku sepsaného a uchovávaného Nejvyšším čarodějem, Septimem Agoriem. Zabývá se jeho činy na výpravě, jejímž cílem bylo vystopovat a zahubit mnoho proradných draků, jak mu to nařídil jeho umírající král. V tomto téměř nadlidském úkolu mu pomáhali nejenom královi nejudatnější bojovníci, ale rovněž rozmanití umělci a služebníci. Jim král nařídil zaznamenat všechny napínavé události, sbírat vzorky z padlých draků a nashromáždit během svého dobrodružného putování o těchto tajemných bytostech co nejvíce informací. Toto jedinečné dílo není pouze záznamem dobrodružství, ale slouží rovněž jako encyklopedie. Mnoha drakology je tato kniha přijímána jako jeden ze základů jejich oboru a četným lovcům draků po celém světě poskytla nedocenitelné informace.Tato kniha je věrnou reprodukcí dokumentu, který byl vydražen na aukci starožitností v Londýně v polovině 19.… Celý článek ›

Celý článek ›

Je to vlastně vcelku jednoduché. Musíte jen zajistit, že vás po vylíhnutí spatří jako první, to vás bude považovat za svou matku, popřípadě otce. Je nutné si pořídit dětskou lahvičku na mléko a mléko mláděti podávat přihřáté, ne úplně studené, ale ne zas horké. Alespoň tak, aby se v tom dal příjemně smočit prst(zní to blbě, ale je to dobrá pomůcka ;)). Stačí ho pak udržovat v teple, často ho krmit a hrát si s ním, pak vám bude vcelku zavázán a bude vás, jak už jsem řekla, považovat za matku, což znamená, že na vás nezaútočí. Ale kdyby přece, je tu návod:1. Nepanikařte2. Nabídněte mu jídlo a pomalu se k němu přibližujte3. Počkejte, až si potravu vezme4. Opatrně se ho snažte dotknout, pokud to nepůjde, znovu začněte od jedničky5. Potom už stačí jen důvěru rozšiřovat různými hrami ;) Celý článek ›

Zdroj článků v této rubrice: kukuzu.infoblog.cz Celý článek ›