Vlkodlaci

Dnes jsou vlkodlaci námětem řady hororových filmů a jen málokdo se už při nich třese hrůzou. Tak tomu ale nebývalo vždycky. Ještě před pár staletími lidé skutečně věřili, že existuje proměna některých lidí ve vlky, zejména při měsíčním úplňku, kdy bylo nebezpečné vycházet ven. O přímé vazbě honů na čarodějnice s vlkodlactvím (lykantropií) svědčí i kdysi všeobecně rozšířená víra, že se čarodějnice sjíždějí ke svým shromážděním (sabatům) na vlcích a pak se samy ve vlky proměňují, aby napadaly lidi i jiná zvířata. Když byl vlkodlak smrtelně zraněn, vracel se těsně před smrtí zpět do lidské podoby. Bohužel, k šíření těchto pověr přispívaly i případy velmi závažné násilné trestné činnosti duševně nemocných jedinců.Je znám případ jistého Francouze Gillese Garniera, hromadného vraha z 16. století, který zabíjel zatoulané děti a živil se jejich masem. O podobné případy… Celý článek ›

Leccos o lykantropii napovídá i dnešní věda, především medicína. Například v odlehlých oblastech Balkánu, kde byla víra ve vlkodlaky, upíry a jiné démony zvlášť pevně zakořeněná, se dlouho v povědomí tamního horského obyvatelstva udržoval pohanský kult krve. Věřilo se, že lidská krev má kouzelné účinky, a to nejen jako prevence proti různým neduhům, ale i jako omlazující prostředek. Lidská krev byla používána i k rituálům černé magie ve spojení se zaříkávadly proti nemocem. Mnoho lidí trpělo chudokrevností, nedostatkem důležitých minerálů a konzumace zvířecí a v krajním případě i lidské krve zdravých jedinců byla považována za významný léčebný prostředek. I lékaři, ošetřující v roce 1492 umírajícího Innocence VIII., provedli drastickou transfúzi u tří mladých chlapců, aby odvrátili papežovu smrt. Papež sice odmítl lidskou krev vypít, protože to považoval za těžký hřích, ale… Celý článek ›

Lykantropie je fenomén starý snad jako lidstvo samo. Je však těžké stanovit v kterém momentu vývoje se ze zvířete stal člověk a stejně těžké je říci, kdy začal mít potřebu se proměňovat zpět ve zvíře.Důvodem mohla být potřeba bezprostředního kontaktu s přírodou jako hlavním hybatelem věcí, tím kdo dává i bere. Nebo v kulturách, kde byla zvířata uctívána, mohla být proměna v ně aktem zbožštění.Symbolika zvířat se objevuje snad ve všech kulturách a náboženstvích, které jsme měli možnost poznat. Známe různé bizoní, ptačí a vlčí muže, kočičí ženy, většina egyptských bohů a amerických Velkých duchů na sebe brávala zvířecí podobu, šamani přírodních kultur se v transu stávali zvířaty uctívanými i těmi, která bylo třeba ulovit. Od nagualismu, tedy psychického (astrálního) spojení člověka se zvířetem je velmi blízko ke spojení, či snad prolnutí, fyzickému.Podle dostupných zdrojů, a… Celý článek ›

Medicína hledá vysvětleníV 16. a 17. století patřila víra v existenci vlkodlaků k nejrozšířenějším pověrám v Evropě. Stala se dokonce i součástí víry v upíry, kdy byli lidé přesvědčeni o tom, že upír na sebe může brát vlčí podobu. Snadněji pak útočil na svou oběť skokem na hrdlo, aby mohl lépe pít lidskou krev. Problematika vlkodlactví je však mnohem složitější, než by se na první pohled zdálo…DUCHOVNÍ ARCHETYP MINULOSTI?Klademe-li si otázku, jak víra ve vlkodlaky vlastně vznikla, záhy zjistíme, že odpověď není vůbec jednoduchá. Vlkodlactví totiž obsahuje velmi výrazné faktory náboženské, sociologické i kriminologické, přičemž každý z nich působil uvnitř tehdejší středověké společnosti velice dlouho. Víra ve vlkodlaky tak byla výslednicí určitého společensky působícího procesu, kde hlavní roli sehrávala nevzdělanost, náboženské tmářství a částečně i jisté kultovní historické… Celý článek ›

V moderní době se myšlenka vlkodlaků změnila podle potřeb filmového průmyslu a tento termín se začal používat pro úplně jiného tvora, než kterým vlkodlak původně byl, to samé se děje i ve fantasy literatuře (popř. jí inspirovaných RPG hrách) a hororech. Řadí se mezi lykantropy, tedy bytosti, které dokáží měnit svou podobu z lidské do zvířecí a to většinou za zvláštních okolností (buď působením magie, nebo po kousnutí jiným vlkodlakem pravidelně při úplňku).Vlkodlak je prezentován jako téměř nezranitelný díky regeneraci, působí na něj pouze některé zbraně, nejčastěji stříbro a oheň.Stejně jako v případě upírů, řada horrorů používá vlkodlaka jako jednoduché monstrum, snažící se bez nějakého specifického cíle pokousat co nejvíce lidí. Celý článek ›

Je vice možností jak se stát vlkodlakem a jedna z nich jsou rituályPROMĚNA VE VLKODLAKANakresli kruh 7 - 9 stop v polomněru,u prostřed kterého je hořící dříví (topol černý,smrk,modřín).Následující koření by mělo být v železné nádobě,ohřívaně nad ohněm:Přísady:1) Voda a blín2) mák3)oměj4)topolové listy5)bolehlav6)saze7)olej na vařeníZaříkavadlo:"Zdar, Zdar, Zdar, velký vlčí duchu, Zdar! (Hail=zdar nebo jiný pozdrav)O spásu já žádám tebe, mocný stíne.Uvnitř tohoto kruhu mnou vyrobeným.Udělej mě Vlkodlakem silným a smělým.Hrůza podobná mladí a stáří.Dej mi figuru vysokou a hubenou;Rychlost losí, drápy medvědí;Jed hadí, důvtip z liščí;Kradmost vlčí, sílu býčí;Čelisti tygří, zuby žraločí;Oči kočky které vidí ve tmě;Dej mi schopnost být mrštný jako opice, čichat jako pes;Plavat jako ryba, a jíst jako vepř.Spěchej, spěchej, spěchej, osamělý duchu, spěchej!Zde, bledý a nudný, magické… Celý článek ›

Bylo známo mnoho způsobů, jak se mohl člověk stát vlkodlakem. Některé byly úmyslné, jiné neúmyslné, někdy stačila jen shoda okolností při narození a podobně. Také sami vlkodlaci měli schopnost proměnit ostatní na vlkodlaky. Úmyslně se mohl člověk stát vlkodlakem například takto:potřít se magickou mastí a přehodit přes sebe vlčí kůžitento rituál provést za úplňkutento rituál provést na určitém místě, především na křižovatce cestnosit u sebe nějakou část vyrobenou z vlčí kůže, nejčastěji se jedná o opasek nebo plášťsníst opečené vlčí masoprovést jiný magický rituál, ať samostatně nebo ve skupině, při kterém je vyvolán duch vlka případně démon, který má zajistit proměnuPověra na kouzelnou mast byla v minulosti velmi rozšířena. Když se člověk touto mastí potřel a přehodil přes sebe vlčí kůži, stal se z něho vzápětí vlkodlak. Někdy byl k proměně potřeba úplněk, jindy zase… Celý článek ›

Ačkoliv způsobů, jak se stát vlkodlakem je opravu mnoho, způsobů, jak se tohoto prokletí zbavit už tolik není. V Portugalsku se věřilo, že stačí, aby postižený šel na křižovatku (opět) a plazil se zde po zemi. Ve Finsku zase mohli postiženého zachránit blízcí, když ho poznali ve vlčí podobě a oslovili ho křestním jménem. V Litvě se zase věřilo, že vlkodlak může své postižení předat a tak se osvobodit. Provedl to tak, že dal někomu jinému napít ze svého poháru a řekl "na zdraví". Pokud to člověk přijal a odpověděl "děkuji", stal se vlkodlakem on. Pokud byl člověk vlkodlakem, protože spáchal nějaký hrozný zločin, bylo ho také možné vysvobodit. Musel být donucen k přiznání svých zločinů a poraněn svěcenou kulkou. Celý článek ›

V ostatních částech světa se také vyskytují různé podoby vlkodlaka. Nejsou to ale pouze bytosti člověk-vlk. Nabývají různých zvířecích podob. Nejsou to podoby jen šelem ale i ptáků, hlodavců, plazů nebo ryb. Některé mají místní obyvatelé v úctě, někteří dokonce pomáhají, jiní jsou stejně jako v Evropě zlí a škodí lidem. U některých národů Afriky a Jižní Ameriky je tato víra stále aktuální a je součástí jejich každodenního života. Častokrát se ale nejedná o dlaky, ale o případy nagualismu nebo náboženského totemismu. O tom je psáno více v další části. Celý článek ›

AustráliePouštní kmeny si vyprávějí příběhy o Irranjovi, dábelském psu. Vypadá jako člověk avšak když přichází písečná bouře, lehne si a nechá se zavát pískem. Když bouře skončí a zazpívá butcher bird (malý zpěvný dravec, také shrike - "rhodophoneus cruentus") písečný přesyp se rozdělí a Irranja, lačný čerstvého masa vyrazí ven s naježeným čenichem a vysícím jazykem.Čínský sovodlakV polovině 17. století začaly v jednom čínském kantonu hromadná dětská úmrtí. Lidé si brzy povšimli, že v době jejich smrtelného zápasu se poblíž vždy vyskytuje sova. U umírajícího dítěte tedy začal vyčkávat lucištník a číhal, až se sova objeví. Když přilétla, podařilo se mu jí postřelit a ihned se vydal po krvavé stopě, kterou za sebou zanechala. Ta ho nakonec dovedla až ke služebné, ležící na zemi s prostřeleným hrudníkem. Zjistilo se, že v noci vždy vylétala živit se dětskými mozky. Poté, co… Celý článek ›

Bylo známo mnoho způsobů, jak se mohl člověk stát vlkodlakem. Některé byly úmyslné, jiné neúmyslné, někdy stačila jen shoda okolností při narození a podobně. Také sami vlkodlaci měli schopnost proměnit ostatní na vlkodlaky. Úmyslně se mohl člověk stát vlkodlakem například takto:· potřít se magickou mastí a přehodit přes sebe vlčí kůži· tento rituál provést za úplňku· tento rituál provést na určitém místě, především na křižovatce cest· nosit u sebe nějakou část vyrobenou z vlčí kůže, nejčastěji se jedná o opasek nebo plášť· sníst opečené vlčí maso· provést jiný magický rituál, ať samostatně nebo ve skupině, při kterém je vyvolán duch vlka případně démon, který má zajistit proměnuPověra na kouzelnou mast byla v minulosti velmi rozšířena. Když se člověk touto mastí potřel a přehodil přes sebe vlčí kůži, stal se z něho vzápětí vlkodlak. Někdy byl k proměně potřeba úplněk,… Celý článek ›

Staré tajemné příběhy a dávné legendy mluví o tom, že na světě mají údajně žít bytosti, které jsou zároveň lidmi i zvířaty – známe je jako vlkodlaky. Proč a kvůli čemu vznikly legendy o vlkodlacích? Mohou být založeny na pravdě, nebo to je jen výmysl našich předků?Legendy o vlkodlacíchPřesto, že o vlkodlacích vznikaly legendy před mnoha staletími, aktuální jsou i v dnešní moderní době, lidé se prostě vždycky chtěli a chtějí bát. Většina z nás ví, že vlkodlak je stvoření napůl člověk a napůl vlk. Člověk se na vlkodlaka mění většinou při úplňku Měsíce, kdy ztrácí rozum a lidské emoce, a jediné co takovou bestii zajímá je touha po krvi a živém mase. Život vlkodlaka je tak rozdvojený, a neexistuje pro něj cesta, jak se z takového koloběhu dostat.Legendy říkají, že se vlkodlak může zrodit několika způsoby. Nejznámější z nich je ta, že ho kousne jiný vlkodlak, nebo přijde do kontaktu s… Celý článek ›

Zatímco myšlenka proměny vlka v člověka se v lidských mýtech a mytologiích vyskytuje prakticky od počátku mýtů, myšlenka vlkodlaka je relativně nová a pochází až ze středověku. Ze starých mýtů mají nejblíže k pojetí vlkodlaka "iránští dvounozí vlci", kteří se vyskytovali v raných textech zoroastrismu, ale zde se nijak výrazně neprosadili.Klasická představa vlkodlaka pochází ze středověku a pochází z germánských představ, zde byl vlk zvíře zasvěcené Wodanu a tedy nebyl původně považován za "zlého". Z báje "O Wodanu a jeho vlcích" se postupně vyvinula pověst "O divokém lovci a jeho psích" ze které časem vznikly první představy o vlkodlacích. Bez ohledu na germánské představy se myšlenka vlkodlaka vyvinula i u slovanů, kde byl vlk považován za "zlého tvora" tradičně. Za pravděpodobně nejstarší zmínku o vlkodlacích bývá považována pasáž ve Slově o pluku Igorově, kde kníže Vseslav běhal v noci jako… Celý článek ›

Znám vlkodlačici, takže budu vyprávět o ní... Je šíleně rychlá, a chce dokázat že to tak je. Má zajímavé oči, které většina lidí nemá. Ráda sportuje, a má dooost energie. O úplňku v noci jí volají, nevím kdo, ale kvůli tomu nemůže spát, tak jde ven. Rozumí psům ale jen někdy v některých podmínkách. Ničeho se nebojí. Když má maso, tak ho jí šíleně.... V lese je šťastná jako by byla štěně... Nebojí se skočit ze 3. patra a další šílenosti... Vlkodlak, je zkrátka zajímavá bytost.... Celý článek ›